Kyjov nabízí svým návštěvníkům celou řadu památek, zajímavostí i kulturních a společenských akcích. Níže naleznete přehled několika z nich.
Slovácký rokTato největší folklórní akce na Kyjovsku má tradici od roku 1921. Nejvýznamnější národopisná slavnost regionu se od roku 1971 pořádá v pravidelných čtyřletých intervalech. Pokaždé přivádí do srdce Slovácka tisíce příznivců národopisu z celé České republiky i ze zahraničí. Čtyři srpnové dny patří Kyjov lidovým tradicím, zvykům a písním. Akce se účastní desítky národopisných souborů a muzik z Kyjova i širokého okolí.
Concentus MoraviaeMezinárodní hudební festival s desetiletou tradicí probíhá každoročně v měsíci červnu. Stal se příležitostí pravidelných setkávání přátel vážné hudby. Tento cyklus založilo třináct měst Moravy a zakládajícím členem sdružení je i město Kyjov. V současné době se koncertů účastní téměř 20 měst a přibývají další. Kyjov je každoročně spolupořadatelem dvou koncertů, které probíhají v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo v kapli sv. Josefa Kalasanského a taktéž ve Státním zámku Milotice. Každý ročník je zaměřen na jiný okruh hudby a na jeho tvorbě se podílí rozdílní dramaturgové. Festival je slavnostně zahajován a slavnostně ukončen.
Kaple sv. JosefaStojí na vyvýšenině nad východním okrajem původní zástavby města, poblíž dnešního muzea. Na jejím místě stával původní románský farní kostel sv. Martina. Stavba byla v roce 1692 zcela přestavěna, jak dodnes dokládá nápis nad portálem kostelní věže. V roce 1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. To však v roce 1807 vyhořelo a kostel byl až na věž zbořen. V letech 1831–32 byla z materiálu původního kostela postavena dnešní kaple sv. Josefa, která byla v roce 1994 opravena.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a MetodějePůvodní kapucínský kostel vystavený v letech 1713–20 byl v roce 1784 prohlášen za farní. Prostá stavba s hladkým průčelím má typický vzhled kapucínských klášterních kostelů. Nad portálem je kartuš se znakem Jana Adama z Lichtenštejna, který se darem 30 000 zlatých zasloužil o dostavbu kostela. Nad ní ve sgrafitovém rámu madona s dítětem od Jano Köhlera z roku 1911. Hlavní oltář s monumentálním obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Zeleného z roku 1880 a štukovou výzdobou od Ondřeje Schweigla. Sochy představují sv. Cyrila a Metoděje. Zřejmě z původního kostela pochází volně umístěná dřevořezba Madonny s dítětem z doby kolem roku 1500 a sousoší Piety, barokní replika pozdně gotické práce.
Mariánský sloup Nanebevzetí Panny MarieByl postaven koncem 20. let 17. století z podnětu kardinála Františka z Dietrichštejna jako poděkování městu za věrnost, kterou zachovalo město císaři Ferdinandovi II. v době stavovského povstání. V období totality byl sloup odsunut, na své původní čestné místo před radnicí byl vrácen zpět v roce 1990.
Pamětní kámen Židovské obce v KyjověByl odhalen v roce 2002 v parčíku za radnicí. Je na něm vyobrazena původní kyjovská synagoga, která byla v roce 1962 zbořena. Stávala v místech dnešního kulturního domu. Spolu s ní podlehly asanaci i zbytky rázovité židovské čtvrti. Nezachoval se ani židovský hřbitov. Smutný osud kyjovských Židů připomíná památník obětem holocaustu, umístěný v areálu nemocnice.
Renesanční radniceNejvýznamnější kyjovská historická památka je dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v letech 1561–62. Věž byla zvýšena v roce 1582 a poškozena při válečných událostech v roce 1636. Stavba prošla celou řadou dílčích úprav, z nichž nejvýznamnější bylo přestavění původního půdního polopatra na plnohodnotné patro (1876 nebo až 1905), nově byla rekonstruována i sgrafitovaná bosáž. Stavba je široká 22 m a výška věže dosahuje 39 m. V budově radnice dnes sídlí městský úřad.
Renesanční zámečekNejstarší dochovaná stavba ve městě. Byla postavena Janem Kunou z Kunštátu kolem roku 1540. Jako panské sídlo však sloužila jen několik let, potom zde pravděpodobně byla fara, později např. kasárna, nemocnice a škola. V roce 1911 byla stavba rekonstruována a opatřena sgrafity od Jana Köhlera s výjevy z dějin Kyjova. Je zde i umělcova podobizna. Od roku 1928 slouží budova jako muzeum. Zámeček stojí na Palackého ulici.
Vlastivědné muzeum KyjovV renesančním zámečku z poloviny 16. století, který je nejstarší dochovanou budovou ve městě, sídlí od roku 1928 Vlastivědné muzeum Kyjov, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně. Stálou expozicí archeologickou, etnografickou, přírodovědnou a expozici Příroda Kyjovska (přírodovědná sbírka prezentovaná formou velkoplošného dioramatu) doplňují příležitostné výstavy během celého roku.
Chudobinec Dominika JurovskéhoPamátkově chráněný dům, který byl postaven v letech 1728–39 a sloužil jako útulek pro zchudlé kyjovské měšťany. Barokní jednopatrová budova původně s domácí kaplí sv. Dominika, která se však nedochovala. Nad vchodem je latinský chronogram, který v překladu zní: „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně.“
Kaple sv. Josefa KalasanskéhoTzv. Gymnazijní kaple byla vystavěna současně s eklektickou budovou dnešního Klvaňova gymnázia. V její architektuře převládají novorománské prvky. Část zařízení kaple pochází z původní piaristické kaple sv. Jana Nepomuckého. Keramickou mozaiku nad vstupem do kaple vytvořil Jano Köhler.
Kaple sv. RochaKapli nechal v roce 1716 postavit městský magistrát asi 1 km jihovýchodně od dnešního okraje města při cestě na Vlkoš jako poděkování za to, že město bylo ochráněno od moru. Nad vchodem je latinský chronogram, který v překladu zní: „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se od moru.“ Venkovní výzdobu tvoří sochy sv. Josefa, sv. Eligia, sv. Floriána a archanděla Michaela (uprostřed). Nad vstupem do kaple je sousoší sv. Anny vyučující Pannu Marii.V době josefínských reforem sloužila kaple jako prachárna.
Modlitebna Českobratrské církve evangelickéStavba z roku 1928 se nachází na Dobrovského ulici. Jedná se o funkcionalistickou stavbu architekta Josefa Poláška.
Radniční galerieJe nejnovější galerií v Kyjově, vznikla začátkem roku 2002 v nové přístavbě kyjovské radnice. Tyto prostory slouží jednak k vystavování děl především začínajících a amatérských umělců a jednak potřebám radnice k prezentačním účelům. Činnost galerie je řízena Městským úřadem Kyjov, konkrétně odborem školství a kultury.
Bývalá Živnostenská školaSeifertovo nám. 7, pol. 30. let
Galerie DomaGalerie vznikla v roce 1991 jako jedna z prvních soukromých galerií za pomoci Města Kyjova a Domu kultury. Majitelé galerie – Pavla Ježová a Vladimír Jež – galerii provozují nikoliv jako obchod s uměním, ale jako místo setkávání milovníků umění, místo osvěty a kulturní oázy uprostřed stále komerčnější vřavy. I vernisáže mají být nejenom nudnou akcí, ale jsou doplněny také o hudební obohacení; výstavy uvádějí hudebníci nejrůznějších žánrů (jazz, cimbálka, DJ, folk, rock, alternativa) z Kyjova i okolí. Akce mají přátelskou a rodinnou atmosféru, ale srdečně vítáni jsou také ti, kteří si k nám ještě nenašli cestu. Dramaturgie výstav je rozřazena do několika kategorií: snažíme se publiku prezentovat jak kvalitní místní výtvrarníky (ať už absolventy vysokých uměleckých škol či amatéry), tak celostátně uznávané špičky naší výtvarné scény, tak nejmladší generaci umělců – absolventů nebo ještě studentů výtvarných škol.
Galerie Ve školeGalerie Ve škole zřízená při ZŠ Komenského a ZŠ Újezd je veřejnou galerií v Kyjově. V prostorách budovy ZŠ mohou návštěvníci z široké veřejnosti zhlédnout unikátní tématické výstavy během celého školního roku. Zakladatelem galerie je PaedDr. Jan Navrátil.
Měšťanské domyDalšími památkově chráněnými objekty jsou měšťanské domy č.p. 7, 9, 11, 13, 14, 16 na Masarykově náměstí a barokní fara z roku 1734 nalézající se na Palackého ulici.
Významnými stavbami z tohoto období, které se v Kyjově zachovaly, jsou: základní škola (Újezd 2, J. Polášek 1946, J. Bureš 1947, realizace 1947–53), dům Dr. J. Zemka (Újezd 1, B. Tureček 1931–32), mateřská škola (Jungmannova 5, B. Tureček 1923 – původně starobinec), Seifertovo nám. č.p. 833 a č.p. 849, ulice Urbanova č.p. 835 a 852, ulice Svatopluka Čecha č.p. 887 a 896, ulice Boženy Němcové č.p. 839 a 840
SpořitelnaMasarykovo nám. 29, autor M. Kopřiva 1926