Mikulovská oblast je s rozlohou přes dva a půl tisíce hektarů vinic a s jedenatřiceti vinařskými obcemi největší moravskou vinařskou oblastí. Chcete-li ji poznat blíže, jeďte sem na dovolenou, jeden výlet nestačí. Okruh po Mikulovské vinařské stezce, spojující nejzajímavější místa, může však být dobrým startem pro poznávání tohoto unikátního regionu.
Mikulov ➞ Skoronice ➞ Sedlec ➞ Úvaly ➞ Valtice ➞ Hlohovec ➞ Lednice ➞ Bulhary ➞ Milovice ➞ Dolní ➞ Věstonice ➞ Strachotín ➞ Ivaň ➞ Pasohlávky ➞ Brod nad Dyjí ➞ Novosedly ➞ Nový Přerov ➞ Dobré Pole ➞ Březí ➞ Mikulov
Mikulovská stezka je značena standardními žlutými cykloturistickými značkami se žlutozeleným logem vinařské stezky (stylizovaný vchod do vinného sklepa)
Délka trasy 80.65 km
Úseky cesty typu „Lesní/polní“ 10.05 km (12 %)
Úseky cesty typu „Vozová“ 27.05 km (34 %)
Úseky cesty typu „Silnice III.třídy/MK“ 34.45 km (43 %)
Úseky cesty typu „Silnice II. třídy“ 8.35 km (10 %)
Úseky cesty typu „Silnice I. třídy“ 0.75 km (1 %)
Stoupání v úsecích 31.2 km (39 %)
Klesání v úsecích 33.05 km (41 %)
Maximální výška 281 m n.m. („Kolonáda na Reistně“)
Minimální výška 168 m n.m. („Bulhary“)
Převýšení 113 m
Celkem vystoupeno výškových metrů 414 m (sklon 1.3 %)
Celkem sestoupeno výškových metrů 414 m (sklon 1.3 %)
Maximální sklon do kopce 5 % (1 km v úseku (539) -> Pavlův)
Maximální sklon z kopce 8.5 % (0.6 km v úseku Kolonáda na Reistně -> (404))
Známé archeologické naleziště lovců mamutů z doby před 30 až 25 000 lety. Karel Absolon zde v roce 1925 našel světoznámou sošku Věstonické Venuše. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky, připomínaného roku 1222. Farní kostel sv. Michala v jádru gotický, věž přistavěna 1581.
Původně kolonizační ves dosáhla největšího rozvoje v 17. století, kdy se stala sídlem Liechtensteinů. Byl vystavěn rozsáhlý komplex zámku a hospodářských budov a založen park. Na přelomu 18. a 19. století byl zámek rozšířen a zámecký park byl upraven do tvaru hvězdy s množstvím průhledů na drobnou romantickou architekturu, zakomponovanou do krajiny. V polovině 19. století vznikl zámecký skleník a byla uskutečněna přestavba zámku ve stylu anglické novogotiky.
Zásadní stavební činnost začala podobně jako v Lednici za Liechtensteinů v 17. století. Jejich stavitel Giovanni G. Tencalla vybudoval severně od renesančního zámku novou barokní rezidenci. Podle Tencallova projektu vznikl také jednolodní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koncem 20. let 18. století byla postavena jízdárna a brána spojující komplex zámku s náměstím. Okolí zámku získalo podobu barokní zahrady s barokním divadlem koncem 18. století. Stejně jako zámek bylo přebudováno i město.
Městská památková rezervace. Původně románský zeměpanský hrad, vystavěný Přemyslem Otakarem I., získal svou dnešní podobu barokního komplexu po požáru v roce 1719, kdy byl za Dietrichsteinů přestavěn a rozšířen. Podhradí se v první čtvrtině 14. století proměnilo v gotické město, obehnané kamennou hradbou, jejíž úseky s dvěma půlkruhovými baštami se dochovaly do současnosti. Existenci jedné z největších židovských obcí v českých zemí připomíná naučná stezka vedoucí zbytky mikulovského gheta. Hrobka Dietrichsteinů je v sezoně přístupná. Na zámku sídlí regionální muzeum s velkou vinařskou expozicí, jejíž součástí je i zámecký vinný sklep a takzvaný desátkový sud o obsahu 1010 hl z roku 1643.
Obec byla kolem roku 1570 osídlena Charváty, kteří zde sídlili až do konce 2. světové války, kdy byli spolu s Němci násilně vystěhováni. Křižovatka cykloturistických tras.
Na Římském vrchu nad obcí byly objeveny pozůstatky římské vojenské stanice, která je nejsevernějším římským vojenským ležením (v roce 2002 otevřeno muzeum). Na ostrůvku Střední Novomlýnské nádrže stojí kostel sv. Linharta se základy z poloviny 13. století – jediný pozůstatek zatopené obce Mušov. Středisko vodních sportů.