Mutěnicko jako součást vinařské podoblasti Slovácko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Teplý a suchý kraj v údolí řeky Kyjovky přeje odrůdám Rulandské bílé a Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Tramín a Müller –Thurgau, v posledních letech se rozšířilo pěstování Chardonnay. Na menších plochách modrých odrůd převládá Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, tady dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinou a výrazným odrůdovým aroma. Mutěnická oblast patří k menším vinařským končinám Moravy o celkové ploše vinic 850 hektarů s 2740-ti pěstiteli vinné révy.
V průvodcích se o Mutěnické stezce píše, že se tady „barevnost přírody snoubí s barvami krojů“. Nečekejte skanzen. Dnešní Slovácko, v jehož srdci mutěnický okruh leží, dokáže být stejně moderní jako idylicky staromódní. A tak se připravte, že budete potkávat baběnky v bohatě řasených fěrtušcích i výrostky na skateboardech.
Mutěnická cyklostezka má oproti ostatním vinařským trasám hned dvě výhody. Jelikož tvoří uzavřený okruh, podobný ležaté a hodně členité osmičce, můžete svůj základní tábor rozbít kdokoli. A navíc, bude-li na vás pětašedesát kilometrů příliš, není problém si cestu zkrátit.
Hovorany ➞ Šardice ➞ Svatobořice-Mistřín ➞ Milotice ➞ Dubňany ➞ Mutěnice ➞ Čejč ➞ Hovorany
Zastávka ve Svatobořicích-Mistříně v barokním kostele Nebevzetí Panny Marie na návsi doloží, že se ani místní nebrání moderně. Obrazy křížové cesty místního rodáka, malíře Vladimíra Vašíčka, jsou totiž nad očekávání odvážné. „Na těch čtrnáct zastavení křížové cesty, jež barvami a podivnými tvary vyjadřují děj i pocity člověka odsouzeného k smrti, se jezdí dívat lidé ze zahraničí, ale domácí tvrdí, že se tam před těmi mazanicemi nedají ani pochovat,“ glosuje zdejší spisovatel a soudce Josef Holcman v knížce Růže pro krále. Krátká odbočka: Holcmanovy knihy patří mezi doporučenou četbu při cestě na Slovácko. Málokdo dokáže jazykem tak pestrobarevným jak místní kroje popsat obyčejně život zdejších vinařů.
Ze Svatobořic pokračuje vinařská trasa růžově značenou stezkou přímo do Milotic. Vjezd do obce se nese přímo v knížecím stylu – před sebou uvidíte dokonale přímočarou zámeckou cestu (dnes používanou už jen zemědělci a cyklisty), která ústí rovnou na most přes vodní příkop. Největší místní turistický tahák uvidíte ale už z dálky. Zámek Milotice. Říká se o něm, že je jedním z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Pro představu: most zdobí mohutné sfingy a vázy. Nad samotnou bránou se vypínají bájní pegasové. Připočítá-li se stylová pětihektarová francouzská zahrada s altánky, umělou zříceninou a pávy, je pochopitelné, proč si zámek tolik oblíbili filmaři. Vzpomenete si? Za humny je drak, Hadí princ či Nebojsa, tam všude milotický zámek „vystupoval“.
Ten pravý poklad ale čeká na milovníky vína v Mutěnických búdách a milotických Šidlenách. Dvě kolonie, kde se sklepy počítají na stovky. Tady je to pravé vinařské centrum, tady potkáte zdejší vinaře, když stáčí, filtrují, ladí a koštují své „výrobky“.
Byla by ale chyba soustředit svou pozornost jen na krásy vinařské profese. Mutěnická stezka nechtěně mapuje i historii hornictví. Svědčí o tom třeba zelené cedule a pomníky, na něž chtě nechtě narazíte. Píše se na nich o dávno zasypaných vrtech a šachtách s poetickými jmény. Kdo by dnes šachtu pojmenoval Pomoc boží, Bedřich či Josef? Těžit se v nich přestalo ještě předtím, než je budovatelé lepších zítřků stačili překřtít pokrokovějšími jmény.
Délka: 65 kilometrů. Cyklistická stezka procházející okolím vinařských obcí Mutěnice, Čejč, Čejkovice a vede mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny.
Profil: Přehledná a rovinatá trasa, krátká stoupání vinicemi k místům dalekých výhledů
Povrchy: 90 % zpevněné polní cesty
Max. převýšení: 100 m
Sjízdnost: Trasa stezky je sjízdná po celý rok a za každého počasí
Značení: Obousměrné značky se stylizovaným sklepním žúdrem růžové barvy