Bzenecká vinařská oblast, která dala stezce jméno, je dnes součástí podoblasti Slovácko a odrůdovým složením i charakterem vín vychází z dlouhé vinařské tradice města Bzence. Královské město, které oslaví v roce 2015 milénium své existence, dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy v zámeckém parku, která této skvělé kupáži Ryzlinků rýnských dala jméno. Především bílá vína špičkové kvality můžete ochutnat i v dalších vinařských obcích na Bzenecku. Spletité uličky v severní části Bzence a „zmoly“ pod návrším zvaným Starý hrad jsou protkány sklepy malovinařů. Mnohé z těchto sklepů jsou ukázkou podmanivé krásy lidové sklepní architektury.
Nejkratší vinařská stezka kopíruje hranice oblasti většinou po silnicích III. třídy, krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou lehce sjízdné za každého počasí. Náročnější je jen přejezd písečného úseku od křižovatky stezek v Hrubém háji směrem do Bzence. Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku, část stezky je v souběhu s páteřní Moravskou vinnou procházející oblastí cestou z Uherského Hradiště do Znojma.Ozdobou pestrého okruhu, který doplňuje páteřní Moravská vinná stezka, jsou ukázky lidové venkovské architektury a návštěva tradičního vinařského centra oblasti protkaného sklepními uličkami. Nejvyšším bodem stezky je místo dalekých výhledů východně od obce Újezdec /380 metrů n.m./, rovinatá část trasy se pohybuje v nadmořské výšce 200 m /Bzenec/
Ježov ➞ Žeravice ➞ Syrovín ➞ Vážany ➞ Ořechov ➞ Těmice ➞ Domanín ➞ Bzenec
Návěstí na okraji obce Ježov označuje křižovatku Kyjovské a Bzenecké vinařské stezky. Západní větev stezky vedoucí bývalou bzeneckou oblastí zde začíná krátkým stoupáním do Žeravic. Po sjezdu k Fibingerovu mlýnu a odbočce doleva směrem na Syrovín zvedá se stezka ke svému nejvyššímu bodu, obci Újezdec. Kaple Panny Marie Bolestné na okraji Syrovína je architektonicky hodnotná pozdně barokní stavba z II. poloviny 18. století, farní kostel Obrácení svatého Pavla je z roku 1716. Újezdec, osada položená 380 m n.m. je díky své poloze místem prvotřídních vinařských tratí. K jihu obrácené svahy poskytují kvalitní surovinu sloužící k výrobě špičkových vín s přívlastkem. Za obcí opouští trasa stezky silnici a odbočuje doprava směrem na Vážany. V nejvyšším bodě se přes zelená údolí otevírá široký výhled na věnec pohoří do všech světových stran předkládající důkaz o kulatosti Země.
Svou pouť přeruší Bzenecká vinařská ve Vážanech. Místní komunikace kolem pozdně gotické kaple sv. Josefa a odpočívadla s informační tabulí přivede stezku k silnici a odbočením doprava následuje úsek, který je propojením okruhu červeně značenou Moravskou vinnou stezkou. Klesá do Ořechova, míjí zámek z konce 16. století i zajímavou kapli sv.Václava v obci a jako šedivá stuha v zeleni teras a remízků se vine v klidu a bez aut do Těmic. Z Těmic pokračuje do Romanina. Za Domanínem opouští trasa silnici pro motorová vozidla a u kamenného kříže odbočuje do otevřené krajiny nad Bzencem. Následným sjezdem mezi vinicemi k Hrubému háji vstupuje stezka do Dolnomoravského úvalu, rozsáhlé sníženiny s plochým povrchem a unikátní oblastí vátých písků, tvořících v několika lokalitách v okolí Bzence národní přírodní památku se suchomilnou flórou a faunou. Na okraji Hrubého háje míjí stezka sídlo vinařské společnosti Chateau Bzenec, která od roku 2002 vlastní právo používat ochranné známky Bzenecká lipka a Chateau Bzenec. Spolu s dalšími firmami založenými ve městě po roce 1990 je příslibem renesance historické proslulosti vinařství ve Bzenci. V místě, kde se potkává s Uherskohradišťskou zatáčí Bzenecká stezka doprava a krátkým terénním úsekem spěje k centru oblasti.
Přímo na trase stezky, která prochází severní částí Bzence, nacházejí se nejvýznamnější památky královského města. Židovský hřbitov v ulici Karla Čapka je středověkého původu, nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století. Mezi asi tisícem kamenů je několik cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Vstupní obřadní síň eklektického výrazu byla v 80. letech minulého století znehodnocena přestavbou. Před vchodem do raně barokního kostela sv. Jana Křtitele z počátku 18. století je na vysokém sloupu s volutami umístěná cenná kamenosochařská práce, barokní sousoší sv. Trojice. V anglické zahradě pseudo-gotického zámku, který se po desetiletích vrátil do majetku města a čeká na své využití, roste památný strom. Starobylá lípa čítá údajně 900 let věku.
V sousedství zámku, pod sgrafity místní sokolovny, najdete stinnou zahrádku restaurace certifikované známkou Cyklisté vítáni. Čekání na chutné a levné jídlo vám budou odměřovat sluneční hodiny na fasádě budovy a voda protékající stylizovaným mlýnským kolem. Pokud je vaším dnešním cílem zdolání Bzenecké vinařské stezky, není proč spěchat. Na křižovatce v pět kilometrů vzdálených Těmicích se okruh její trasy uzavírá.
Délka: 26 km. Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu.
Profil: Několik kopečků v první části etapy tvoří nejzápadnější výběžky Kyjovské pahorkatiny, okolí centra oblasti tvoří roviny Dolnomoravského úvalu
Povrchy: 90 % klidné silnice 3. třídy a zpevněné terénní úseky
Max. převýšení: 180 m
Sjízdnost: Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok, náročnější je pouze přejezd písčitého úseku z Hrubého háje do Bzence
Značení: Žlutou tabulku s kolem doplňuje šedivé sklepní žúdro