Cykloturistika a turistika na jižní Moravě - penzion Régio Kyjov

Cestou projedete klidnými lesy i malebnými vesničkami jižní Moravy. Navštívit nezapomeňte barokní perlu jižní Moravy – státní zámek v Miloticích s rozlehlým areálem a bažantnicí či přírodní památku Osypané břehy s unikátním přírodním výtvorem, 13 metrů vysokou písečnou stěnou. Zajímavosti o historii těžby lignitu a Baťově kanálu se dovíte v Ratíškovicích v unikátním muzeu Ve vagónu, kde se můžete také projet po Baťově železniční dráze na šlapací drezíně. A za dobrým vínkem se zastavte ve Vlkošských búdách či historickém městečku Bzenec, kterému dominuje novogotický zámek.

Průběh trasy:

Bukovanský mlýn > Kyjov > Skoronice > Milotice > Vacenovice (Moravská vinná stezka) > Ratíškovice Rúdník > (Vinařská stezka Podluží) > Bzenec-přívoz (NS Váté písky) > Bzenec (Strážnická vinařská stezka) > Vracov (cyklostezka Bzenec – Vracov) > Vlkoš > Kyjov (Moravská vinná)

Délka trasy: 43 km
Náročnost: nízká

Zajímavosti, které můžete cestou navštívit

*Kyjov – vlastivědné muzeum
*Skoronice – Slovácká Izba
*Milotice – státní zámek a zahrady
*Ratíškovice – muzeum ve vagónu a šlapací drezína
*Bzenec – městečko s vinařskou tradicí
*Vlkoš – vinné sklepy Vlkošské búdy
*přírodní památka Osypané břehy

Cyklotrasa Vás provede okrajem chřibských lesů. Trasa vede jak po dobře značených vinných a vinařských stezkách, tak po silnici i zpevněných lesních cestách. Navštívit můžete nevelkou kolonii vinných sklepů „Pod Hýselskou horou“, kde Vám jistě místní vinaři dají ochutnat to nejlepší ze své úrody či 11 metrů vysokou rozhlednu Johanka, pod kterou se pase stádo ovcí. Osvěžit se nezapomeňte ve výletní restauraci v rekreační osadě Kameňák, pojmenované podle nedalekého kamenolomu.

Průběh trasy:

Bukovanský mlýn > Kyjov > Skoronice > Chrást (silnice II. tř, č. 422) > Kelčany (Moravská vinná stezka) > Žádovice > Hýsly > Moravany > Kameňák (Kyjovská vinařská stezka) > Čeložnice (zelená KČT) > Kyjov (žlutá KČT)

Délka trasy: 39 km
Náročnost: střední

Zajímavosti, které můžete cestou navštívit

*Kyjov – vlastivědné muzeum
*Hýsly – areál vinných sklepů
*rekreační osada Kameňák
*rozhledna Johanka
*Čeložnice – zvonice se slunečními hodinami

Zpočátku nenáročná cesta se po několika kilometrech začíná měnit v mírná táhlá stoupání plná náročných technických úseků. Těšit se také můžete na úzké cestičky mezi stromy a parádní sjezdy.
Po cestě potkáte chatovou osadu Kameňák s výletní restaurací, pojmenovanou po nedalekém kamenolomu. Osvěžit se také můžete u upravené a využívané studánky Zavadilka. Trasa je plná nádherných přírodních památek jako Moravanské louky – komplex několika malých luk oddělených lesíky, zajímavý je také skalní útvar zvaný Kozel. Nezapomeňte ani na historii: rozsáhlá zřícenina hradu Cimburk či národní kulturní památka Hora sv. Klimenta s odkrytými základy středověkého kostela a dalšími symbolikami připomínajícími sv. Cyrila a Metoděje.

Průběh trasy:

Bukovanský mlýn > Kyjov > Kostelec (Moravská vinná) > Moravany > Kameňák (místní komunikace) > Zavadilka > Moravanské louky > U Křížku (KČT červená) > Cimburk (KČT žlutá) > U Křížku > Sv. Kliment > Vřesovice (KČT žlutá / cyklotrasa 5150) > Podhoří > Josefínský dvůr > Kostelec (místní komunikace) > Kyjov (Moravská vinná)

Délka trasy: 32 km
Náročnost: vysoká

Zajímavosti, které můžete cestou navštívit

*rekreační osada Kameňák
*studánka Zavadilka
*zřícenina hradu Cimburk
*hora Sv. Klimenta s novou dřevěnou kaplí
*přírodní rezervace Moravanské louky

Z Bukovan se vydáte směrem do obce Ostrovánky. Za kapličkou pak odbočíte na polní cestu, kterou se po žluté dostanete do obce Sobůlky. Zde je již možné napojit se na Kyjovskou vinařskou stezku, která vás táhlým stoupáním zavede do Věteřova.
Hned na kraji obce uvidíte terénní pozůstatky někdejšího tvrziště s dvojitým valem. Na křižovatce před kostelem se stezka stáčí a směřuje polní cestou k vrchu Babí lom. Odsud krátkým lesíkem vyjedete v obci Strážovice. Na jihovýchodním okraji obce se dejte dolů po zelené a dostanete se tak do vinařské obce Svatobořice-Mistřín. Zde je významným pomník s připomínkou bývalého internačního tábora. Do Kyjova se dostanete snadno po cyklotrase č. 412.
Zpět do Bukovan se můžete vydat buď přímo po silnici, nebo naučnou stezkou Kyjovsko přes Bohuslavice, kde je příjemné osvěžit se v přírodním biotopu.

Průběh trasy:

Bukovanský mlýn (Kyjovská vinařská stezka) > Sobůlky (polní cesta a žlutá KČT) > Věteřov > Strážovice (Kyjovská vinařská stezka) > Svatobořice-Mistřín (zelená KČT) > Svatoborský sklípek (Mutěnická vinařská stezka) > Kyjov (cyklotrasa č. 412)

Délka trasy: 28 km
Náročnost: střední

Zajímavosti, které můžete cestou navštívit

*Kyjov – vlastivědné muzeum
*Bohuslavice – kostel sv. Filipa a Jakuba
*Bohuslavice – přírodní koupací biotop
*Věteřov – tvrziště
*Strážovice – Sportland Babylon
*Svatobořice-Mistřín – bývalý internační tábor

Z Bukovanského mlýna se přes Kyjov vydáte do obce Skoronice. Zde stojí za zmínku Slovácká Izba – muzeum ve zrekonstruovaném nejstarším domě v obci. Moravkou vinnou stezkou přijedete přímo k zámku v Miloticích (současně barokní stavba je dominantou obce a zaujímá především konírnou, pečlivě upraveným parkem a bažantnicí). Z Milotic pokračujte do městečka Dubňany. Cestou do Mutěnic po Mutěnické stezce se můžete osvěžit buď pohledem na rozlehlé Jarohněvické rybníky nebo v osadě vinných sklepů Pod Dubňansků horů. Přes Mutěnice pak přijedete do obce Čejč, kde se určitě zastavte u domu č.p. 93 – jedno z bydlišť Tomáše Garrigue Masaryka. Dále po vinařské stezce do Šardic, kde stojí za zmínku zrekonstruovaná augustiánská biskupská rezidence. Ze Šardic se po pár kilometrech vydejte do Svatobořic-Mistřína a odsud přes Kyjov zpět na Bukovanský mlýn.

Průběh trasy:

Bukovanský mlýn > Kyjov > Skoronice > Milotice (Moravská vinná stezka) > Dubňany > Mutěnice (Mutěnická vinařská stezka) > Čejč > Šardice (Kyjovská vinařská stezka, > Mutěnická vinařská stezka) > Svatobořice-Mistřín (Mutěnická vinná stezka) > Kyjov (silnice č. 422)

Délka trasy: 46 km
Náročnost: střední

Zajímavosti, které můžete cestou navštívit

*Skoronice – Slovácká Izba
*Milotice – státní zámek, vinné sklepy Šidleny
*Dubňany – Jarohněvický rybník, vinné sklepy Pod Dubňansků horů
*Čejč – vinařská obec
*Šardice – residence
*Svatobořice-Mistřín

Nově vybudovaná cyklostezka vyrostla místo jednokolejné trati mezi Kyjovem a Mutěnicemi. Patnáctikilometrová cyklostezka je obousměrná a vhodná je jak pro cyklisty a in-line bruslaře, tak i pro chodce. Stezka se bude napojovat na další cyklotrasy v rámci celého regionu. Trasa vede převážně otevřenou krajinou a mimo hlavní komunikace, ale také kolem dvou vyhlášených vinařských lokalit Pod dubňanskú horú a Mutěnické búdy.

Možnost ubytování v penzionu Régio. Penzion Régio je ideální základnou pro milovníky cykloturistiky. Penzion nabízí svým klientům vyhrazenou uzamykatelnou úschovu kol i dílničku se základním nářadím, obojí zdarma. Na recepci je k dispozici informační koutek s prodejem cyklomap. Zdarma jsou k dispozici letáky s doporučenými cyklotrasami. Recepce zajišťuje půjčování kol s pomocí smluvního partnera. Informace o ubytování v penzionu Régio.

Využijte naší NOVINKY pro rok 2012. Všem cykloturistům ubytovaným na min. 2 noci, v počtu min. 2 osob nabízíme Cyklobalíček. Bližší nformace o cyklobalíčku.

Průběh trasy:

Kyjov ➞ Svatobořice-Mistřín ➞ Dubňany ➞ Mutěnice

Historie jednokolejné trati Kyjov – Mutěnice:

Trať číslo 257 byla místními přezdívána Mutěnka. První lokomotivy se po ní začaly prohánět již v roce 1900, v minulém století měla v Kyjově dokonce i samostatné nádraží. Po sto letech však trať začala ztrácet na významu pro nákladní i osobní dopravu, z těchto důvodů byla 30. dubna 2009 úředně zrušena.

Mutěnicko jako součást vinařské podoblasti Slovácko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Teplý a suchý kraj v údolí řeky Kyjovky přeje odrůdám Rulandské bílé a Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Tramín a Müller –Thurgau, v posledních letech se rozšířilo pěstování Chardonnay. Na menších plochách modrých odrůd převládá Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, tady dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinou a výrazným odrůdovým aroma. Mutěnická oblast patří k menším vinařským končinám Moravy o celkové ploše vinic 850 hektarů s 2740-ti pěstiteli vinné révy.

V průvodcích se o Mutěnické stezce píše, že se tady „barevnost přírody snoubí s barvami krojů“. Nečekejte skanzen. Dnešní Slovácko, v jehož srdci mutěnický okruh leží, dokáže být stejně moderní jako idylicky staromódní. A tak se připravte, že budete potkávat baběnky v bohatě řasených fěrtušcích i výrostky na skateboardech.

Mutěnická cyklostezka má oproti ostatním vinařským trasám hned dvě výhody. Jelikož tvoří uzavřený okruh, podobný ležaté a hodně členité osmičce, můžete svůj základní tábor rozbít kdokoli. A navíc, bude-li na vás pětašedesát kilometrů příliš, není problém si cestu zkrátit.

Průběh trasy:

Hovorany ➞ Šardice ➞ Svatobořice-Mistřín ➞ Milotice ➞ Dubňany ➞ Mutěnice ➞ Čejč ➞ Hovorany

Zastávka ve Svatobořicích-Mistříně v barokním kostele Nebevzetí Panny Marie na návsi doloží, že se ani místní nebrání moderně. Obrazy křížové cesty místního rodáka, malíře Vladimíra Vašíčka, jsou totiž nad očekávání odvážné. „Na těch čtrnáct zastavení křížové cesty, jež barvami a podivnými tvary vyjadřují děj i pocity člověka odsouzeného k smrti, se jezdí dívat lidé ze zahraničí, ale domácí tvrdí, že se tam před těmi mazanicemi nedají ani pochovat,“ glosuje zdejší spisovatel a soudce Josef Holcman v knížce Růže pro krále. Krátká odbočka: Holcmanovy knihy patří mezi doporučenou četbu při cestě na Slovácko. Málokdo dokáže jazykem tak pestrobarevným jak místní kroje popsat obyčejně život zdejších vinařů.

Ze Svatobořic pokračuje vinařská trasa růžově značenou stezkou přímo do Milotic. Vjezd do obce se nese přímo v knížecím stylu – před sebou uvidíte dokonale přímočarou zámeckou cestu (dnes používanou už jen zemědělci a cyklisty), která ústí rovnou na most přes vodní příkop. Největší místní turistický tahák uvidíte ale už z dálky. Zámek Milotice. Říká se o něm, že je jedním z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Pro představu: most zdobí mohutné sfingy a vázy. Nad samotnou bránou se vypínají bájní pegasové. Připočítá-li se stylová pětihektarová francouzská zahrada s altánky, umělou zříceninou a pávy, je pochopitelné, proč si zámek tolik oblíbili filmaři. Vzpomenete si? Za humny je drak, Hadí princ či Nebojsa, tam všude milotický zámek „vystupoval“.

Ten pravý poklad ale čeká na milovníky vína v Mutěnických búdách a milotických Šidlenách. Dvě kolonie, kde se sklepy počítají na stovky. Tady je to pravé vinařské centrum, tady potkáte zdejší vinaře, když stáčí, filtrují, ladí a koštují své „výrobky“.

Byla by ale chyba soustředit svou pozornost jen na krásy vinařské profese. Mutěnická stezka nechtěně mapuje i historii hornictví. Svědčí o tom třeba zelené cedule a pomníky, na něž chtě nechtě narazíte. Píše se na nich o dávno zasypaných vrtech a šachtách s poetickými jmény. Kdo by dnes šachtu pojmenoval Pomoc boží, Bedřich či Josef? Těžit se v nich přestalo ještě předtím, než je budovatelé lepších zítřků stačili překřtít pokrokovějšími jmény.

Profil trasy

Délka: 65 kilometrů. Cyklistická stezka procházející okolím vinařských obcí Mutěnice, Čejč, Čejkovice a vede mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny.
Profil: Přehledná a rovinatá trasa, krátká stoupání vinicemi k místům dalekých výhledů
Povrchy: 90 % zpevněné polní cesty
Max. převýšení: 100 m
Sjízdnost: Trasa stezky je sjízdná po celý rok a za každého počasí
Značení: Obousměrné značky se stylizovaným sklepním žúdrem růžové barvy

Bzenecká vinařská oblast, která dala stezce jméno, je dnes součástí podoblasti Slovácko a odrůdovým složením i charakterem vín vychází z dlouhé vinařské tradice města Bzence. Královské město, které oslaví v roce 2015 milénium své existence, dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy v zámeckém parku, která této skvělé kupáži Ryzlinků rýnských dala jméno. Především bílá vína špičkové kvality můžete ochutnat i v dalších vinařských obcích na Bzenecku. Spletité uličky v severní části Bzence a „zmoly“ pod návrším zvaným Starý hrad jsou protkány sklepy malovinařů. Mnohé z těchto sklepů jsou ukázkou podmanivé krásy lidové sklepní architektury.

Nejkratší vinařská stezka kopíruje hranice oblasti většinou po silnicích III. třídy, krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou lehce sjízdné za každého počasí. Náročnější je jen přejezd písečného úseku od křižovatky stezek v Hrubém háji směrem do Bzence. Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku, část stezky je v souběhu s páteřní Moravskou vinnou procházející oblastí cestou z Uherského Hradiště do Znojma.Ozdobou pestrého okruhu, který doplňuje páteřní Moravská vinná stezka, jsou ukázky lidové venkovské architektury a návštěva tradičního vinařského centra oblasti protkaného sklepními uličkami. Nejvyšším bodem stezky je místo dalekých výhledů východně od obce Újezdec /380 metrů n.m./, rovinatá část trasy se pohybuje v nadmořské výšce 200 m /Bzenec/

Průběh trasy:

Ježov ➞ Žeravice ➞ Syrovín ➞ Vážany ➞ Ořechov ➞ Těmice ➞ Domanín ➞ Bzenec

Návěstí na okraji obce Ježov označuje křižovatku Kyjovské a Bzenecké vinařské stezky. Západní větev stezky vedoucí bývalou bzeneckou oblastí zde začíná krátkým stoupáním do Žeravic. Po sjezdu k Fibingerovu mlýnu a odbočce doleva směrem na Syrovín zvedá se stezka ke svému nejvyššímu bodu, obci Újezdec. Kaple Panny Marie Bolestné na okraji Syrovína je architektonicky hodnotná pozdně barokní stavba z II. poloviny 18. století, farní kostel Obrácení svatého Pavla je z roku 1716. Újezdec, osada položená 380 m n.m. je díky své poloze místem prvotřídních vinařských tratí. K jihu obrácené svahy poskytují kvalitní surovinu sloužící k výrobě špičkových vín s přívlastkem. Za obcí opouští trasa stezky silnici a odbočuje doprava směrem na Vážany. V nejvyšším bodě se přes zelená údolí otevírá široký výhled na věnec pohoří do všech světových stran předkládající důkaz o kulatosti Země.

Svou pouť přeruší Bzenecká vinařská ve Vážanech. Místní komunikace kolem pozdně gotické kaple sv. Josefa a odpočívadla s informační tabulí přivede stezku k silnici a odbočením doprava následuje úsek, který je propojením okruhu červeně značenou Moravskou vinnou stezkou. Klesá do Ořechova, míjí zámek z konce 16. století i zajímavou kapli sv.Václava v obci a jako šedivá stuha v zeleni teras a remízků se vine v klidu a bez aut do Těmic. Z Těmic pokračuje do Romanina. Za Domanínem opouští trasa silnici pro motorová vozidla a u kamenného kříže odbočuje do otevřené krajiny nad Bzencem. Následným sjezdem mezi vinicemi k Hrubému háji vstupuje stezka do Dolnomoravského úvalu, rozsáhlé sníženiny s plochým povrchem a unikátní oblastí vátých písků, tvořících v několika lokalitách v okolí Bzence národní přírodní památku se suchomilnou flórou a faunou. Na okraji Hrubého háje míjí stezka sídlo vinařské společnosti Chateau Bzenec, která od roku 2002 vlastní právo používat ochranné známky Bzenecká lipka a Chateau Bzenec. Spolu s dalšími firmami založenými ve městě po roce 1990 je příslibem renesance historické proslulosti vinařství ve Bzenci. V místě, kde se potkává s Uherskohradišťskou zatáčí Bzenecká stezka doprava a krátkým terénním úsekem spěje k centru oblasti.

Přímo na trase stezky, která prochází severní částí Bzence, nacházejí se nejvýznamnější památky královského města. Židovský hřbitov v ulici Karla Čapka je středověkého původu, nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století. Mezi asi tisícem kamenů je několik cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Vstupní obřadní síň eklektického výrazu byla v 80. letech minulého století znehodnocena přestavbou. Před vchodem do raně barokního kostela sv. Jana Křtitele z počátku 18. století je na vysokém sloupu s volutami umístěná cenná kamenosochařská práce, barokní sousoší sv. Trojice. V anglické zahradě pseudo-gotického zámku, který se po desetiletích vrátil do majetku města a čeká na své využití, roste památný strom. Starobylá lípa čítá údajně 900 let věku.

V sousedství zámku, pod sgrafity místní sokolovny, najdete stinnou zahrádku restaurace certifikované známkou Cyklisté vítáni. Čekání na chutné a levné jídlo vám budou odměřovat sluneční hodiny na fasádě budovy a voda protékající stylizovaným mlýnským kolem. Pokud je vaším dnešním cílem zdolání Bzenecké vinařské stezky, není proč spěchat. Na křižovatce v pět kilometrů vzdálených Těmicích se okruh její trasy uzavírá.

Profil trasy

Délka: 26 km. Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu.
Profil: Několik kopečků v první části etapy tvoří nejzápadnější výběžky Kyjovské pahorkatiny, okolí centra oblasti tvoří roviny Dolnomoravského úvalu
Povrchy: 90 % klidné silnice 3. třídy a zpevněné terénní úseky
Max. převýšení: 180 m
Sjízdnost: Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok, náročnější je pouze přejezd písčitého úseku z Hrubého háje do Bzence
Značení: Žlutou tabulku s kolem doplňuje šedivé sklepní žúdro

Široce rozkročená rovinami úrodného kraje vede vinařská stezka Podlužím. Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Pohostinné vinaře a lahodné víno najdete na Podluží téměř všude; v prušáneckých Nechorách nebo mikuleckých Búdách poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Jižní část stezky, která začíná v Břeclavi, představí dvě významná slovanská sídliště: Pohansko a Valy u Mikulčic. Severní okraj vinařské stezky Podluží dosahuje až na Slovácko.

Podluží tvoří jižní část Slovácké vinařské podoblasti.Teplý a suchý kraj úrodných rovin v údolí řek Moravy a Kyjovky je domovem vinné révy od nepaměti. Vinařské symboly – révový keř s hrozny, radlice s kosířem a či vinařské nože má ve znaku snad každá podlužácká obec. Rubem rovinaté krajiny v blízkosti řek je časté poškozování vinic jarními mrazy. Proto se na Podluží pěstují především odolnější odrůdy Ryzlinku rýnského a Ryzlinku vlašského, z modrých odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. Tyto odrůdy dávají v příznivých ročnících plná a aromatická vína, jaká jinde nenajdete. V posledních letech se velmi rozšířila výsadba odrůdy Cabernet Moravia, kterou vyšlechtil novoveský vinař a šlechtitel Lubomír Glos. Významným znakem Podluží je vyspělé malovinařství a bohatý spolkový život vinařů. Vzdělanost a pracovitost zdejších vinařů potvrzuje i jinde nevídané vysazováním nových či málo známých odrůd révy vinné.

Jihovýchodní výspa České republiky, kultivovaná krajina lemovaná lužními lesy a nivou řeky Moravy, to je malované Podluží. Kraj lesů, sadů a vinic, přívětivých lidských sídel, pohostinných a družných lidí. Teplé podnebí, blízkost řek a nedozírné roviny lákaly k osídlení odnepaměti – důkazem jsou archeologická naleziště dokumentující velkomoravská sídliště na Valech u Mikulčic a Pohansko u Břeclavi. Pracovitost, úcta k půdě a tradicím jsou vlastnostmi i dnešních obyvatel zeleného koutu Moravy v sousedství Rakouska a Slovenska. V údolí řek Moravy a Kyjovky se daří všem teplomilným rostlinám, ozdobou vyspělého zemědělství je místní vinařství.

Průběh trasy:

Břeclav ➞ Lanžhot ➞ Kostice ➞ Tvrdonice ➞ Týnec ➞ Moravská nová Ves ➞ Mikulčice ➞ Hodonín ➞ Rohatec ➞ Vacenovice ➞ Ratíškovice ➞ Dubňany ➞ Dolní Bojanovice ➞ Starý Poddvorov ➞ Nový Poddvorov ➞ Prušánky ➞ Moravská Nová Ves ➞ Hrušky ➞ Břeclav

Zdolávání členité vinařské stezky Podluží, která je široce rozkročená rovinami tohoto úrodného kraje, můžete začít v metropoli regionu, Břeclavi. Krátký úsek po břehu řeky Dyje přechází u zahrádkářské kolonie na okraji města v cyklostezku, která vás přivede k velkomoravskému hradišti Pohansko s empírovým loveckým zámečkem ze začátku 19. století. Spanilá jízda lesem protkaným vodami pokračuje až do Lanžhota, odkud se vinařská stezka vydává po silnici pro motorová vozidla do centrálního Podluží, cykloturisticky a vinařsky nejatraktivnějšího místa regionu. Vinařské kolonie v Moravské Nové Vsi, Mikulčicích či Prušánkách jsou ojedinělými ukázkami sklepní architektury a sídlem desítek znamenitých vinařů, kteří nabízí degustace vín a kompletní informační servis o vinařství a turistických zajímavostech oblasti. Nejlepší z nich jsou nositeli certifikace vinařské turistiky a najdete je ve všech zmiňovaných obcích. Alternativou k silničnímu průběhu stezky je její západní větev, která z Břeclavi směřuje ke zlatému kříži vinařství na Podluží přes Hrušky.

V Moravské Nové Vsi se vinařská stezka Podluží větví. Západním průběhem směřuje přes prušánecké Nechory, kopečky Nového a Starého Poddvorova do Dolních Bojanovic. Po krátkém silničním úseku odbočuje za obcí stezka do terénu a cestou po břehu Bojanovského rybníka směřuje ke státní silnici Mutěnice-Hodonín. Po přejezdu silniční komunikace dospěje lesní doubravou do Dubňan a po klidné silnici 3. třídy jste za chvilku v Ratíškovicích., kde naleznete projekt KKK (na Kole po Kolejích ke Kanálu), který nabízí projížďku na železniční drezíně a prohlídku muzea ve vagóně mapujícím působení Tomáše Bati v regionu. Ratíškovický Slavín a vacenovské Žlébky jsou posledními sklepními koloniemi, než se vinařská stezka, která je ve Vacenovicích navzdory svému názvu již hluboko zakouslá do národopisné oblasti Kyjovské Dolňácko, vrací na Podluží.

Pestré povrchy, kdy cyklostezku a atraktivní singletrack v blízkosti národní památky Váté písky střídá zpevněná i písčitá lesní cesta, jsou znakem úseku vedoucího přes Rohatec do Hodonína. Ostatně cyklostezkou v blízkosti frekventované komunikace vítá cyklisty i město ležící na břehu řeky Moravy a rodiště T.G. Masaryka. Bezpečný, byť trochu nepřehledný je i průjezd městem po místních komunikacích. A hráz řeky, která dala vinorodému kraji jméno, můžete využít i pro cestu zpátky na jih. Jen částečně značená stezka po břehu Moravy nenese název vinařská, přesto je cyklistické splývání s jejím tokem až do Lanžhota romantickým zážitkem. Lákavost tohoto koridoru zvyšují přírodní památky na trase a snadná dostupnost národní památky Valy či sklepních kolonií Výmol a Zátiší v Moravské Nové Vsi.

Profil trasy

Délka: 115 kilometrů
Profil: Trasa stezky vede od jižní hranice Moravy rovinatou částí centrálního Podluží, přes kopečky na okraji Kyjovské pahorkatiny v okolí Starého Poddvorova k severním vinařským oblastem Slovácka, kde vinice střídají rozlehlé lesní partie.
Povrchy: Silnice 3. třídy se pravidelně střídají s lesními a polními cestami, vyhledávaným terénem pro rodinné výlety jsou cyklostezky a zpevněné lesní úseky v okolí Ratíškovic.
Max. převýšení: 80 m
Sjízdnost: Trasa stezky je sjízdná po celý rok
Značení: Žlutá tabulka s kolem a oranžovým logem

Stezka začíná na konci ulice Nová ve Vlkoši, u malého parkoviště. Její celou délku lemují pole a v její poslední třetině také les. Stezku pokrývá kvalitní asfaltový povrch. Zhruba ve 2/3 stezky je po pravé straně malý zastřešený altánek, který může sloužit k odpočinku nebo k pozorování okolní krajiny.

Tipy k občerstvení: Vracov – koupaliště s hospůdkou (na konci in-line stezky)

Parkování: parkoviště na začátku in-line stezky ve Vlkoši

Velmi atraktivní místo k bruslení, které vede od barokního zámku v Miloticích směrem k obci Svatobořice-Mistřín. Kvalitní asfaltový povrch byl položen v roce 2009 a celou délku stezky obklopují pole. Stezka je převážně rovinatá, až ke konci mírně stoupá k lesu.

Tipy na občerstvení: Milotice – hospůdka u zámku (na začátku in-line stezky).

Parkování: na parkovišti před zámkem Milotice

Síť lesních silniček v oblasti kolem koňské farmy Rúdník severovýchodně od Ratíškovic. Trasa u Ratíškovic je rovinatá, za farmou Rúdnik v lese je pak občas mírně zvlněná. V roce 2009 byl sjízdný povrch položen až do obce Vacenovice, takže trasa je opět o něco delší. Výhodou je ticho a vůně lesa, ochrana před přímým sluncem a kvalitní asfaltový povrch. Jedná se o vyhledávanou kvalitní bruslařskou stezku.

Tipy k návštěvě: Ratiškovice – muzeum ve vagónu, šlapací drezíny
Tipy k občerstvení: Hospůdky v Ratiškovicích, nebo na koňská farmě přímo na stezce.
Parkování: Poblíž železničního přejezdu v Ratiškovicích.

Cyklostezka procházející rovinatou krajinou v blízkosti řeky Moravy, kunovického letiště a rybníků u Ostrožské Nové Vsi. Téměř žádné převýšení, rovný a kvalitní povrch. V úseku mezi Ostrožskou Novou Vsí a Sirnatými lázněmi je cyklostezka dost úzká, je nutno projet lázeňským areálem. Při průjezdu obcemi vede občas trasa uličkami s automobilovým provozem (naštěstí malým). Ve Veselí nad Moravou poblíž Bartolomějského náměstí má stezka povrch ze zámkové dlažby.

Tipy k občerstvení: Mnoho hospůdek poblíž celé trasy.
Parkování: Parkování je možné na Bartolomějském náměstí ve Veselí nad Moravou nebo kdekoliv na trase.

Nová cyklostezka, která spojuje významné poutní místo Velehrad se Starým Městem. Stezka začíná ve Velehradě u vinného sklepa Magna Moravia. Pokračuje kolem rybníčků a pak dál mezi poli rovnoběžně s potokem Salaška.

Trase je vcelku členitá.Stezka je pokryta kvalitním živičným povrchem. V některých místech byla použita „zázračná“ zámková dlažba, která nezpůsobuje vůbec žádné vibrace ani zakopávání nebo ustřelování bruslí. Stezka u Starého Města byla prozatím ukončena u budovaného podjezdu pod železniční tratí, ale po dostavění bude propojena s ulicemi Starého Města. Po dokončení bude v tomto místě nutno překonat dřevěný mostek a několik schodů.

Tipy k návštěvě: Velehrad – poutní místo, Archeoskanzen Modrá
Tipy k občerstvení: Přímo na trase není žádné občerstvení. U rybníčků na východním okraji Velehradu jsou lavičky nabízející skvělý odpočinek a výhled na Velehrad. Přímo ve Velehradě je několik hospod, restaurací i stánků s občerstvením.
Parkování: Zaparkovat lze na parkovišti u vinného sklepa Magna Moravia ve Velehradě. Zde se můžete obout do bruslí a ihned vyrazit, protože stezka začíná právě zde. Dále lze parkovat kdekoliv v centru Velehradu. K trase je však nutno dojít pár set metrů.

Nová cyklostezka (2009) z jihovýchodního okraje Veselí nad Moravou podél silnice do obce Kozojídky.

Ve Veselí začíná u bytových domů v polovině Kollárovy ulice, ale je to do kopce, po zámkové dlažbě a je křížená několika odbočkami do firem a uliček. Až teprve na okraji obce se dostanete na asfaltový povrch. Zde je také dobré místo pro zaparkování aut. Cyklostezka je docela úzká (asi 2,5 m), ale přiliš to nevadí, protože provoz na trase není zatím příliš velký, Trasa do Kozojídek vede převážně z mírného kopce. Na okraji obce prudce zahýbá vlevo a končí po překonání potoka v jedné z ulic.

Tipy k občerstvení: Přímo na trase není žádné občerstvení.
Parkování: Doporučeno parkování a konci Veselí nad Moravou u vzrostlé lípy (Kollárova ulice)