Skoronice

Obec Skoronice se nachází 5 km jihovýchodně od Kyjova, na severní okraj Skoronic navazuje zástavba obce Vlkoš. Západně od Skoronic protéká potok Hruškovice a jihovýchodně a jihozápadně se rozprostírají rozsáhlejší borové lesy na píscích.

V roce 1998 byl rekonstruován nejstarší dochovaný dům v obci (1903), do kterého byla přemístěna obecní knihovna a v jedné části bylo zřízeno místní národopisné muzeum s názvem Slovácká izba. Dalšími historickými památkami jsou sochy sv. Františka a Anny a kostel sv. Floriána.

Mezi zajímavosti patří také vinné sklepy Skoronské bůdy s nedalekou přírodní nádrží.

Státní zámek Milotice

Milotický zámek s parkem, jehož definitivní podobu určilo 18. století, tvoří dominantu obce. Původně renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, jenž byl v letech 1720 – 1725 barokně přestavěn, měl svého předchůdce v gotické vodní tvrzi. Dnešní návštěvník si může prohlédnout náročně komponovaný celek zámeckého areálu s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranžériemi, francouzským parkem a přilehlou bažantnicí. Zámeckou instalaci každoročně doplňují sezónní výstavy. V současné době je zde prodejní galerie vín. Koncerty a další akce, které se na zámku pravidelně pořádají, jsou součástí společenského života obce. K zámku se váže pověst o milotické černé hraběnce.

Vinné sklepy Šidleny

Areál vinných sklepů stojící samostatně asi 2 km jihozápadně od obce pod kopcem Náklo. Dějiště Národopisného festivalu kyjovského Dolňácka. Vinařství v obci má dlouholetou tradici, réva se zde pěstovala již ve 12.století. V průběhu třicetileté války vinařství zaniklo a teprve koncem 17. století milotická vrchnost pěstování révy znovu obnovila. Vinných sklepů ve středu viniční trati Šidleny je na 200, nejstarší sklep s vinařským lisem je z r. 1800.

Současná celková výměra vinic je 89 ha, z toho viničná trať Šidleny 64 ha a trať Kopce 25 ha. Hlavní pěstované bílé odrůdy jsou Rulandské, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Tramín, Chardonnay, Müller-Thurgau, z červených Frankovka, Svatovavřinecké, André, Zweigeltrebe a Modrý Portugal.

Jarohněvický rybník

Velká vodní nádrž na Kyjovce s několika ostrovy, hráz je 750 m dlouhá a 4,5 m vysoká. Rybník je rybochovný.

Vinné sklepy Pod Dubňansků horů

Na dubňanském katastru jsou vysázeny vinohrady o celkové výměře 0,5 ha, navazující na vinohradní oblast Šidleny v katastru obce Milotice, kde má asi 50 dubňanských občanů vysázeny vinice a někteří postaveny i bůdy. K hlavní vinohradnické lokalitě však náleží oblast Vyšicka, trať pod Dubňanskou horou. Nachází se cca 5 km východně od Dubňan, kde jsou na jižních svazích vysázeny vinohrady končící v údolí, které je v délce cca 2 km zastavěno búdami a vytváří dojem malé dědiny.

Mutěnická viniční trať

Mutěnický viniční katastr je rozdělen na pět viničních tratí: Vyšicko, Mutěnská hora, Úlehle, Hraničky a Dubňanská hora. Vinařství v obci má dlouholetou tradici, která se dědí z otců na syny, téměř každý vlastní vinohrad a vinný sklep. Raritou Mutěnic je lokalita s téměř pěti sty vinnými sklepy v části obce zvané „Búdy“. Každý z těchto sklepů má osobitý ráz, většina z nich je zdobena slováckými ornamenty.

Geografická poloha obce Mutěnice s velkými plochami vinorodých strání dávají právo hovořit o Mutěnicích jako o srdci vinařského kraje.

Čejč

Městečko se středověkým právem trhu a právem vařit a prodávat pivo utrpělo velké škody v době husitských válek a v polovině 15. století zpustlo. Při zakládání nových obcí v 18. století bylo území osady znovu osídleno, částečně i francouzským obyvatelstvem z malých vesniček v okolí města Besançon. Pohnutý osud osady nebyl příznivý pro rozvoj vinařství, vinohrady v Čejči jsou v historických listinách často zmiňovány jako pusté. O přerušení vinohradnického sepětí se starší dobou svědčí i skutečnost, že po znovuosídlení gruntů byly skromné plochy vinic vysázeny v nových tratích.

Čejč je součástí Mutěnické vinařské stezky, dlouhé 65 km, která je sjízdná po celý rok. Vede vinicemi a poli a přivede návštěvníky do části obce Pod Búdama s 98 vinnými sklepy místních vinařů. Víno můžete ochutnat také v oblíbeném Vinném sklepě U Hroznu.

Hovorany

Hovorany leží 11 km jihozápadně od Kyjova ve velmi zajímavě tvarované zvlněné krajině s poli, vinicemi a sady.

První zprávy o pěstování vinné révy nacházíme již v zakládací listině obce. Dnes je vinnou révou osázeno přes 200 ha převážně jižních svahů katastru obce.

Viniční katastr je rozdělen na pět viničních tratí: Díly za vinohrady, Staré hory, Podvinohradí, Dolní padělky a Zadní díly. Vinné sklepy jsou rozděleny do 3 lokalit: Na Benátkách, Hluboká cesta, Břehy.

Severozápadně od obce se nachází Přírodní rezervace Hovoranské louky. Jedná se o prudké travnaté svahy nad bezvodým údolíčkem. Jedna z nejvýznamnějších lokalit stepních luk na Moravě. Území je zařazeno do soustavy Natura 2000.

Šardice

Šardicemi prochází Mutěnická cyklostezka, která míjí bývalou augustiniánskou biskupskou rezidenci i historický Loydrův sklep, malebné vinohrady i sklepy. V současnosti obec registruje viniční trati Hejdy, Kameny, Dubový-Červenice, Požární čtvrtě, Padělky, Bařínové čtvrtě, Hrubý kopec a Špitálka.

Každé roční období nabízí pohled na vinice v jiném světle. Obzvláště magické jsou podzimní výhledy do vinic ve společnosti burčáku. V Šardicích a jejich okolí je mnoho památek náboženského charakteru, za zmínku stojí smírčí kámen připomínající vpád Tatarů. Historicky hodnotná jsou pozdně barokní boží muka se sochou Nejsvětější Trojice.

Svatobořice-Mistřín

Svatobořice-Mistřín jsou vinařskou obcí s množstvím vinných sklepů, která dýchá bohatým kulturním životem, vyznačuje se konáním řady folklorních a vinařských akcí v průběhu celého roku.

V obci se nachází kostel Navštívení Panny Marie – původní románský kostel s hodnotnou křížovou cestou.

Za II. světové války byl v obci zřízen internační tábor pro občany židovského původu a politické vězně. Pozůstatky temné minulosti dnes připomíná pomníček u bývalé textilky. V táboře bylo 2500 vězňů. Stálá výstava Práce vězňů o internačním táboře z let 1942–45 je instalována v prostorách školy.

V místě původní tvrze později přestavěné na renesanční panské sídlo se nachází dvě busty římského boha Januse. Janus byl bůh vchodu a východu a zobrazoval se s dvěma tvářemi, z nichž jedna hledí dopředu a druhá dozadu. Mezi lidem dostaly tyto busty přezdívku Svatoborské opice.