Kameňák

Rekreační osada se známou výletní restaurací. V minulosti zde stával kamenný tzv. Vitáskův mlýn. Podle pověstí v něm strašilo. Půl kilometru severně od restaurace je opuštěný kamenolom, který ukončil svou činnost v 60. letech minulého století. Kameňáku se nevyhnuly tragické události konce druhé světové války. 14. dubna 1945 zde v tzv. Ištokově chatě skupinu partyzánů přepadlo a postřílelo gestapo. Událost připomíná památník se jmény obětí, který se nachází při zelené značce mezi Kameňákem a Zavadilkou.

Zavadilka

Upravená a využívaná studánka při zelené značce pod skupinou chat. Další studánka je u chaty při žluté značce 1 km jihozápadně od Zavadilky u tzv. Sklářské chaty.

Moravanské louky

Přírodní rezervace Moravské louky tvoří komplex několika malých luk, které jsou oddělené lesíky nacházejícími se na zalesněném hřebeni Chřibů. Rozprostírají se 1 km severně od vrchu Bradlo, okrajem rezervace prochází červená turistická značka. Při severním okraji je informační tabule. Výměra rezervace je 8,7 ha. V lese při dolním okraji luk je Mravenčí skála a několik hranečníků. Nedaleko odtud najdete při lesní cestě tzv. Římský most.

Cimburk

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného kolem roku 1330. Největšího rozsahu dosáhl hrad v 16. a 17. století, kdy se s ním počítalo jako s protitureckou pevností. V roce 1709 byl však již pustý. V současné době se jej snaží sdružení Polypeje zachránit před postupující zkázou. Hrad je otevřen o víkendech a prázdninách a vybírá se zde vstupné. Příležitostně tu jsou pořádány kulturní akce. Mezi rozcestím U Křížku a Cimburkem je při žluté značce studánka.

Sv. Kliment

Místo osídlené v době velkomoravské a ve středověku. Předpokládá se, že zde bývalo významné hradiště, které bylo jedním z kulturních středisek velkomoravské říše. Měly zde být uchovávány ostatky sv. Klimenta a fungovat církevní škola. Po pádu velkomoravské říše hradisko nebylo opuštěno a osídlení zde přetrvalo až do 11. století. Podle nepodložené tradice zde žili tzv. černí mniši. Pak místo zpustlo a k jeho obnově došlo až po roce 1358, kdy bylo předáno brněnským augustiniánům. Ti zde obnovili a rozšířili kostel a vybudovali malý klášter. Za husitských válek byl klášter zničen a později zde žili už jen poustevníci. Dnes tu nalezneme odkryté základy středověkého kostela, nově vybudovanou dřevěnou kapli, zvonkohru, symbolické kříže připomínající sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky, a tzv. Gorazdovu studánku.

Hora sv. Klimenta byla prohlášena národní kulturní památkou. Přes provedené výzkumy a množství literatury, která byla o Hoře sv. Klimenta napsána, se stále čeká na kritické vyhodnocení skutečného významu tohoto místa. Hora sv. Klimenta, která je zasazená do překrásného přírodního prostředí chřibských lesů a je přístupná po žluté značce ze sedla U Křížku do Osvětiman a po zelené značce od Kazatelny k rozcestí Nad Koryčanskou kaplí.